Disk 1
MBR
LDM
databáze
1 MB
Disk 2
Zabezpečující MBR
GPT
Vyhrazený
oddíl
Microsoft (MSR)
LDM
databáze
GPT
Oddíl metadat
LDM
1 MB
Vlastní technologie společnosti Acronis, která uvede systém do stavu online okamžitě po spuštění obnovy systému. Systém se spustí ze zálohy a počítač se stane funkčním a bude připraven poskytovat potřebné služby. Data požadovaná pro obsluhu příchozích požadavků jsou obnovována s nejvyšší prioritou, vše ostatní je obnovováno na pozadí. Omezení:
Zabezpečená jednotka pro ukládání archivů záloh ve spravovaném počítači. Výhody:
Omezení: Acronis Secure Zone nelze umístit na dynamický disk.
Acronis Secure Zone je považována za osobní úložiště.
Úprava spouštěcího agenta, který se nachází na systémovém disku a je konfigurován, aby se spustil stisknutím klávesy F11 při spouštění. Acronis Startup Recovery Manager odstraňuje potřebu záchranného média nebo síťového připojení ke spuštění záchranného spouštěcího nástroje.
Acronis Startup Recovery Manager je praktický zejména pro mobilní uživatele. Pokud dojde k havárii a restartujete počítač, stiskněte při výzvě „Stisknutím klávesy F11 spustíte Acronis Startup Recovery Manager...“ klávesu F11 a proveďte obnovu dat stejným způsobem jako s běžným spustitelným médiem.
Omezení: Vyžaduje znovu aktivovat zavaděče jiné než zavaděče Windows a GRUB.
Technologie společnosti Acronis usnadňující spuštění systému Windows nebo Linux na odlišném hardware nebo ve virtuálním počítači. Doplněk Universal Restore řeší rozdíly v zařízeních kritické pro spuštění operačního systému, například ovladače pamětí, základní desky nebo čipové sady.
Doplněk Universal Restore není dostupný:
protože tyto funkce jsou primárně určeny pro okamžitou obnovu dat na stejném počítači.
Aplikace, která na počítači provádí zálohu a obnovu dat a umožňuje další operace správy, jako je správa úloh a operace s pevnými disky.
Data, která mohou být zálohována, závisí na typu agenta. Acronis Backup obsahuje agenty pro zálohování disků a souborů a agenty pro zálohování virtuálních strojů na virtuálních serverech.
Akce provedená aplikací Acronis Backup za účelem dosažení určitého cíle. Příklady: zálohování, obnova, exportování zálohy, katalogizace úložiště. Aktivita může být zahájena uživatelem nebo softwarem samotným. Provedení úlohy vždy spustí alespoň jednu nebo více aktivit.
Viz Archiv zálohy.
Sada záloh vytvořená a spravovaná plánem zálohování. Archiv může obsahovat více plných záloh stejně jako přírůstkové a rozdílové zálohy. Zálohy patřící ke stejnému archivu jsou vždy umístěny ve stejném umístění. Pokud plán zálohování zahrnuje replikaci nebo přesun záloh do více umístění, zálohy v každém umístění vytvoří samostatný archiv.
Datum a čas, ke kterému mohou být zálohovaná data navrácena.
Bod v čase, ve kterém byl vytvořen nejnovější soubor transakčního protokolu aplikace Exchange. Jedná se o nejaktuálnější stav dat Exchange, do kterého lze data obnovit.
Správa infrastruktury Acronis Backup pomocí jednotky centralizované správy známé jako Server pro správu Acronis Backup. Operace centralizované správy zahrnují:
Úloha distribuovaná do počítače ze serveru pro správu. Takovou úlohu lze upravit pouze úpravou původní úlohy nebo centralizovaného plánu zálohování na serveru pro správu.
Síťované umístění přidělené správcem serveru pro správu, které slouží jako úložiště pro archivy záloh. Centralizované úložiště může být spravováno pomocí uzlu úložišť nebo může být bez správy. Celkový počet a velikost archivů uložených v centralizovaném úložišti je omezen pouze velikostí úložiště.
Jakmile správce serveru pro správu vytvoří centralizované úložiště, jsou název úložiště a cesta k úložišti distribuovány na všechny počítače registrované na serveru. Zástupce úložiště se zobrazí v počítačích v seznamu Úložiště. Centralizované úložiště může používat jakýkoliv plán zálohování existující na počítačích včetně místních plánů.
V počítači, který není registrován na serveru pro správu, to může provést uživatel mající oprávnění zálohovat do centralizovaného úložiště zadáním celé cesty k úložišti. Pokud jde o spravované úložiště, archivy uživatele i další archivy v úložišti budou spravovány uzlem úložišť.
Plán zálohování, který je nasazen do spravovaného počítače ze serveru pro správu. Takový plán lze upravit pouze změnou původního plánu zálohování na serveru pro správu.
Režim protokolování aplikace Microsoft Exchange Server. V tomto režimu Exchange přepisuje a znovu používá soubory transakčních protokolů místo vytváření nových protokolů.
Existují dva typy databází Exchange.
Fyzicky se jedná o data uložená v souborech následujících typů:
Metoda ukládání různých duplikátů stejné informace pouze jednou.
Acronis Backup může aplikovat deduplikační technologii na archivy záloh uložené na serverech strorage node. To minimalizuje úložní prostor použitý archivy, zatížení zálohováním a využití sítě během zálohování.
Spravované úložiště, ve kterém je povolena deduplikace.
Úprava Agenta pro Windows aplikace Acronis Backup, který může být spuštěn v předinstalačním prostředí. Doplněk může být přidán do obrazu WinPE pomocí Tvůrce spouštěcích médií. Výsledné spouštěcí médium lze použít, chcete-li spustit jakýkoli počítač kompatibilní s platformou PC a provést, s konkrétními omezeními, většinu operací přímé správy bez pomoci operačního systému. Operace lze konfigurovat a řídit místně pomocí rozhraní GUI nebo vzdáleně pomocí konzoly.
Skupina počítačů, která je automaticky obsazena serverem pro správu podle členských kritérií určených správcem. Acronis Backup nabízí následující kritéria členství:
Počítač zůstává v dynamické skupině tak dlouho, dokud vyhovuje kritériím skupiny. Správce však může nastavit výjimky a nezahrnovat některé počítače do dynamické skupiny, i když splňují kritéria.
Správa pevných disků pomocí LDM (Logical Disk Manager), která je dostupná ve Windows od verze 2000. LDM pomáhá flexibilně přidělit svazky na úložné zařízení pro dosažení lepší tolerance chyb, větší výkon nebo větší velikost svazků.
Dynamický disk může používat buď MBR (hlavní zaváděcí záznam) nebo styl tabulky oddílů GUID (GPT). Navíc k MBR nebo GPT má každý dynamický disk skrytou databázi, kde LDM ukládá konfiguraci dynamických svazků. Každý dynamický disk pro dosažení vyšší spolehlivosti úložiště obsahuje kompletní informaci o všech dynamických svazcích, které jsou ve skupině disků. Databáze zabírá poslední 1MB v MBR disku. Na GPT disku Windows vytvoří vyhrazený diskový oddíl metadat LDM, který si převezme prostor od MSR (Microsoft Reserved Partition).
Disk 1 |
MBR |
|
LDM databáze
|
|||||
|
|
|
1 MB |
|||||
Disk 2 |
Zabezpečující MBR |
GPT |
Vyhrazený oddíl Microsoft (MSR) |
LDM databáze
|
|
GPT |
||
|
|
|
|
Oddíl metadat LDM
1 MB |
|
|
||
Dynamické disky organizované na MBR (Disk 1) a GPT (Disk 2) discích.
Další informace o dynamických discích získáte z následujících článků znalostní báze společnosti Microsoft:
Správa disků (Windows XP Professional Resource Kit) http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/bb457110.aspx
816307 Best practices for using dynamic disks on Windows Server 2003-based computers http://support.microsoft.com/kb/816307/cs.
Jakýkoliv svazek umístěný na dynamických discích nebo přesněji na skupině disků. Dynamické svazky se mohou rozkládat na více discích. Dynamické svazky jsou obvykle konfigurovány dle požadovaného cíle:
Operace, která vytvoří kopii archivu nebo soběstačné kopie části archivu v umístění, které určíte. Operace exportu může být aplikována na jeden archiv, jednu zálohu nebo na výběr záloh ve stejném archivu dle vašeho výběru. Celé úložiště lze exportovat pomocí rozhraní příkazové řádky.
Populární schéma zálohovaní, jehož cílem je udržet optimální rovnováhu mezi velikostí archivu zálohy a počtem bodů obnovy dostupných v archivu. GFS umožňuje obnovení s rozlišením dnů pro několik posledních dnů, týdenní rozlišení pro několik posledních týdnů a měsíční rozlišení kdykoli v minulosti.
Více informací viz Schéma zálohování GFS.
Populární schéma zálohovaní, jehož cílem je udržet optimální rovnováhu mezi velikostí archivu zálohy a počtem bodů obnovy dostupných v archivu. Na rozdíl od schéma GFS, které nabízí pouze tři úrovně rozlišení pro obnovu (denní, týdenní, měsíční), schéma Hanojská věž plynule snižuje časový interval mezi body obnovy, jak se zvyšuje stáří zálohy. To umožňuje velice účinné využití prostoru pro uložení záloh.
Více informací viz "Schéma zálohování Hanojská věž".
Akce prováděná uzlem úložišť po uložení zálohy do deduplikačního úložiště.
Během indexování provádí uzel úložišť následující operace:
Indexování lze chápat jako „deduplikaci cíle“, narozdíl od „deduplikace zdroje“, kterou provádí agent během operace zálohování. Uživatel může indexování pozastavit a obnovit.
Tato záloha (s podporou aplikace) je záloha disku obsahujícího metadata aplikací s podporou služby VSS, které se nacházejí na disku. Tato metadata umožňují prohledávání a obnovu zálohovaných dat aplikací bez obnovení celého disku nebo svazku.
Umožňuje uživateli snadno nalézt požadovanou verzi dat a obnovit ji. Ve spravovaném počítači mohou uživatelé prohlížet a prohledávat data v jakémkoliv úložišti dostupném z tohoto počítače. Centralizovaný katalog dostupný na serveru pro správu obsahuje všechna data uložená ve všech uzlech úložišť.
Fyzicky je katalog dat uložen v souborech katalogu. Každé úložiště používá vlastní sadu souborů katalogu, které jsou běžně umístěny přímo v úložišti. Pokud to není možné, například v páskových úložištích, soubory katalogu jsou uloženy v místní složce spravovaného počítače nebo uzlu úložišť. Uzel úložišť také místně ukládá soubory katalogu svých vzdálených úložišť kvůli rychlému přístupu.
Katalogizace zálohy přidá její obsah do katalogu dat. Zálohy se katalogizují automaticky ihned po vytvoření. Zálohy uložené v uzlu úložišť budou katalogizovány uzlem. Zálohy uložené kdekoliv jinde budou katalogizovány agentem. V možnostech zálohování si uživatel může vybrat úplnou nebo rychlou katalogizaci. Úplnou katalogizaci lze spustit i ručně.
Nástroj pro vzdálený nebo místní přístup k agentům Acronis a Serveru pro správu Acronis Backup.
Po připojení konzole k serveru pro správu správce vytvoří centralizované plány zálohování a pracuje s ostatními funkcemi serveru pro správu, což znamená, že provádí centralizovanou správu. Administrátor provádí přímou správu s využitím přímého propojení konzole na agenta.
Tento pojem má podle kontextu dva významy.
Plán zálohování vytvořený na spravovaném počítači s využitím přímé správy.
Úloha vytvořená ve spravovaném počítači pomocí přímé správy.
Konfigurační parametry operace zálohy, jako jsou příkazy před zálohou a po záloze, maximální šířka pásma sítě přidělená pro přenos zálohování nebo úroveň komprimace dat. Možnosti zálohování jsou součástí plánu zálohování.
Jakékoliv úložiště, který není spravováno.
Fond pásek, který v případě potřeby může brát pásky z fondu volných pásek.
Je stejný jako záloha disku.
Jedná se o operaci, která vytváří kopii dat existujících na pevném disku počítače za účelem obnovení nebo vrácení dat do stavu v zadaném datu a čase.
Místní nebo síťové úložiště vytvořený s využitím přímé správy. Po vytvoření osobního úložiště se ve spravovaném počítači objeví jeho zástupce v seznamu Úložiště. Jako osobní úložiště může používat více počítačů stejné fyzické umístění, například síťovou sdílenou složku.
Operace, která kontroluje možnost obnovy dat ze zálohy.
Ověření souborových záloh se podobá obnově všech souborů zálohy do fiktivního cílového umístění. U ověření zálohy disku se pro každý blok dat uložený v záloze spočítá kontrolní součet. Obě procedury jsou náročné na prostředky.
Zatímco úspěšné ověření znamená vysokou pravděpodobnost úspěšně obnovy, nekontrolují se všechny faktory, které ovlivňují proces obnovy. Pokud zálohujete operační systém, může potřebnou jistotu obnovy v budoucnosti zajistit pouze zkušební obnova spouštěcího média na náhradní pevný disk.
Viz Plán zálohování.
Dokument, který obsahuje seznam zálohovaných datových položek a podrobné pokyny, jak tyto položky ze zálohy obnovit.
Pokud je zapnuta příslušná možnost zálohování, DRP se vytvoří po první úspěšné záloze provedené zálohovacím plánem a také po jakékoliv změně seznamu datových položek nebo parametrů DRP. DRP lze poslat na určenou e-mailovou adresu nebo uložit jako souboru do místní nebo síťové složky.
Soubor pravidel, který specifikuje, jak jsou na daném počítači chráněna data. Plán zálohování určuje:
Plán zálohování může například obsahovat následující informace:
Fyzicky je plán zálohování soubor úloh prováděných na spravovaném počítači.
Plán zálohování lze vytvořit přímo v počítači, importovat z jiného počítače (místní plán) nebo jej instalovat do počítače ze serveru pro správu (centralizovaný plán).
Je to samostatná záloha obsahující veškerá data vybraná k zálohování. Pokud chcete obnovit data z plné zálohy, není nutné mít přístup k jiným zálohám.
Skutečný nebo virtuální počítač jedinečně identifikovaný instalací operačního systému. Počítače s více operačními systémy (několik zaváděných systémů) jsou považovány za několik počítačů.
Součást plánu zálohování, která určuje, kdy a jak odstranit nebo přesunout zálohy vytvořené plánem.
Nástroj určený pro vytváření zaváděcích médií.
Operace, která se provádí ve spravovaném počítači pomocí přímého spojení konzola – agent (narozdíl od centralizované správy, kdy jsou operace nastaveny na serveru pro správu a přesunuty serverem do spravovaných počítačů).
Operace přímé správy zahrnují:
Určitý typ přímé správy se provádí při použití spouštěcího média.
Je to záloha, která ukládá změny dat vzhledem k poslední záloze. Pro obnovení dat z přírůstkové zálohy potřebujete přístup k dalším zálohám ze stejného archivu.
Postup, který přidává spravovaný počítač na server pro správu.
Registrace vytvoří důvěryhodný vztah mezi agentem v počítači a serverem. Během registrace konzoly obdrží klientský certifikát serveru pro správu a předá jej agentovi, který jej později použije pro autorizaci pokusů klienta o připojení. To pomáhá předejít jakémukoliv pokusu o útok ze sítě vytvořením falešného připojení simulujícího nadřízenou instanci (server pro správu).
Počítač spravovaný management serverem. Počítač muže být současně registrován pouze na jednom serveru. Počítač se stává registrovaným jako výsledek procedury registrace.
Kopírování zálohy do jiného umístění. Ve výchozím nastavení se záloha kopíruje ihned po vytvoření. Uživatel má možnost odložit kopírování zálohy nastavením doby neaktivity replikace.
Tato funkce nahrazuje a vylepšuje funkci zálohování do dvou umístění, která byla dostupná v aplikaci Acronis Backup & Recovery 10.
Rozdílová záloha ukládá změnu dat vzhledem k poslední plné záloze. Pro obnovu dat z rozdílové zálohy potřebujete přístup k odpovídající plné záloze.
Jde o metodu tvorby plné zálohy úložišť informací aplikace Exchange, skupin úložišť nebo databází. Pomocí této metody zálohuje aplikace Acronis Backup pouze ty změny, ke kterým došlo od předchozí plné zálohy. Data, která nebyla změněna, budou nahrazena pouze odkazy.
V porovnání s klasickou plnou zálohou:
Rychlá plná záloha a záloha pouze ke kopírování se navzájem vylučují. Při vytváření plánu zálohování lze vybrat pouze jednu z těchto metod.
Centrální server, který řídí zabezpečení dat v podnikové síti. Server pro správu Acronis Backup poskytuje správcům s následující možnosti:
Pokud je v síti více serverů pro správu, pracují nezávisle, spravují různé počítače a používají k ukládání archivů různá centralizovaná úložiště.
Část plánu zálohování, která zahrnuje plán zálohování a [volitelně] pravidla zachování a plán vyčištění. Například provedení plné zálohy jednou měsíčně poslední den v měsíci v 10:00 a přírůstkové zálohy každou neděli v 22:00. Odstranit zálohy starší než 3 měsíce. Zkontrolovat takovéto zálohy po každém dokončení operace zálohování.
Aplikace Acronis Backup nabízí možnost použít známá optimalizovaná schémata zálohování, například GFS a Hanojská věž, vytvořit vlastní schéma zálohování nebo zálohovat data jednou.
Určitý počet dynamických disků, který ukládá společná konfigurační data v LDM databázi, a proto může být spravován jako celek. Obvykle jsou všechny dynamické disky vytvořené na stejném počítači členy stejné skupiny disků.
Jakmile je LDM nebo jiným nástrojem správy disků vytvořen první dynamický disk, lze název skupiny disků nalézt v registru HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet\Services\dmio\Boot Info\Primary Disk Group\Name.
Další vytvořené nebo importované disky se přidávají do stejné skupiny disků. Skupina existuje tak dlouho, dokud existuje alespoň jeden z jejich členů. Jakmile je odpojen nebo převeden poslední dynamický disk, je skupina ukončena, přesto je její název zachován ve výše zmíněném klíči registru. V případě, že je dynamický disk opět vytvořen nebo připojen, je vytvořena skupina disků s přírůstkovým názvem.
Při přesunu na jiný počítač je skupina disků považována za „cizí” a nemůže být použita, dokud není naimportována do existující skupiny disků. Tento import zaktualizuje konfiguraci dat na lokálních i cizích discích, takže mohou vytvořit jednu entitu. Pokud na počítači neexistuje skupina disků, je cizí skupina importována tak, jak je (bude mít původní název).
Další informace o skupinách disků získáte v následujícím článku znalostní báze společnosti Microsoft:
222189 Popis skupin disků v nástroji Správa disků systému Windows http://support.microsoft.com/kb/222189/cs
V aplikaci Exchange 2003/2007 je skupina úložišť logickým kontejnerem pro databáze Exchange, připojený transakční protokol, kontrolní bod a další systémové soubory. Všechny databáze ve skupině úložišť sdílejí jediný tok protokolového souboru. Skupina úložišť je základní jednotkou zálohování a obnovy.
Počínaje aplikací Exchange 2010 se koncepce skupiny úložišť již nepoužívá. Je tedy možné vybrat jednotlivé databáze, které chcete zálohovat. Každá databáze bude zálohována spolu s potřebnými přiřazenými soubory.
Sloučení dvou nebo více následných záloh toho stejného archivu do jediné zálohy.
Slučování může být nutné při odstraňování záloh ručně nebo během vyčištění. Například pravidla zachování požadují odstranění plné zálohy, která vypršela, ale zůstávají další přírůstkové. Zálohy budou zkombinovány do jediné plné zálohy, jejíž datum bude odpovídat datu přírůstkové zálohy. Protože slučování může zabrat hodně času a systémových prostředků, pravidla zachování nabízí možnost neodstraňovat zálohy se závislostmi. V našem případě bude plná záloha zachována, dokud se přírůstková záloha také nestane zastaralou. Poté budou obě zálohy odstraněny.
Soubor, který patří k toku transakčního protokolu aplikace Exchange a mapuje, jak aplikace Exchange pokročila v zapisování protokolovaných informací do souboru databáze.
Soubory transakčních protokolů (LOG) ukládají veškeré změny provedené v databázi Exchange nebo skupině úložišť. Před provedením změn v souboru databáze zapisuje aplikace Exchange změnu do souboru transakčního protokolu. Pouze po bezpečném zapsání změny do protokolu je změna provedena v databázi. Tento přístup zaručuje spolehlivou obnovu databáze v konzistentním stavu v případě náhlého přerušení služeb databáze.
Velikost každého takového souboru je 1024 kB. Když je aktivní soubor protokolu plný, aplikace Exchange jej zavře a vytvoří nový. Sada souborů protokolů následujících za sebou se nazývá tok protokolových souborů. Každá databáze nebo skupina úložišť má vlastní tok souborů protokolu.
Souvislá ochrana dat (CDP) umožňuje vrácení chráněných dat do libovolného bodu v čase.
V aplikaci Acronis Backup je CDP schéma zálohování použitelné na úložiště informací Microsoft Exchange, skupiny úložišť a databáze. V tomto schématu určujete, kdy provádět plné zálohy. Kromě toho jsou automaticky zálohovány soubory transakčních protokolů ihned po uzavření aplikací Exchange. Pomocí plných záloh a zároveň záloh transakčních protokolů lze data Exchange vrátit do libovolného bodu v čase.
Je fyzické médium (CD, DVD, USB flash disk a další média podporovaná daným počítačem jako spouštěcí zařízení) obsahující spouštěcího agenta nebo prostředí Windows Preinstallation Environment (WinPE) s doplňkem Acronis pro WinPE. Počítač lze do výše uvedených prostředí spustit také ze sítě ze serveru Acronis PXE Server nebo WDS (Windows Deployment Service). Tyto servery s nahranými spouštěcími komponentami lze také považovat za jistý druh spouštěcího média.
Spouštěcí médium se nejčastěji používá k:
Centralizované úložiště spravované pomocí uzlu úložišť. K archivům ve spravovaném úložišti lze přistupovat následujícím způsobem:
bsp://adresa_uzlu/nazev_uloziste/nazev_archivu/
Fyzicky se může spravované úložiště nacházet ve sdílené síťové složce, SAN, NAS, na místním pevném disku uzlu úložišť nebo knihovně pásek místně připojené k uzlu úložišť. Uzel úložišť provádí vyčištění a ověřování pro všechny archivy uložené ve spravovaném úložišti. Správce může určit další operace, které bude uzel úložišť provádět (deduplikaci, šifrování).
Skutečný nebo virtuální Počítač, na němž je nainstalován alespoň jeden Acronis Backup Agent.
Skupina počítačů, kterou administrátor management serveru obsadí ručně přidávanými počítači ke skupině. Počítač zůstává ve statické skupině, dokud ji administrátor neodebere ze skupiny nebo z management serveru.
Spravované úložiště, ve kterém jsou data šifrována a čtená data jsou uzlem úložišť transparentně dešifrována pomocí šifrovacího klíče specifického pro úložiště uloženého v uzlu. V případě, že je paměťové médium ukradeno nebo k němu přistupuje neoprávněná osoba, pachatel nebude schopen dešifrovat obsah úložiště bez přístupu k tomuto uzlu úložišť. Šifrované archivy budou šifrovány přes šifrování provedené agentem.
Archiv záloh šifrovaný dle standardu AES (Advanced Encryption Standard). Pokud je v možnostech zálohy zadáno heslo archivu a možnost šifrování, je před uložením zálohy do cílového umístění každá záloha patřící do archivu šifrována agentem.
Posloupnost akcí provedená aplikací Acronis Backup v určitém čase nebo při určité události. Akce jsou popsány ve člověku nečitelné formě v souboru. Čas nebo událost (plán) je uložen v chráněných klíčích v registru (v systému Windows) nebo v souborovém systému (v systému Linux).
Místo pro ukládání archivů záloh. Úložiště může být umístěno na místní nebo síťové jednotce nebo na odpojitelném médiu, například externím USB disku. Nejsou zde nastavení pro omezení velikosti úložiště nebo počet záloh v úložišti. Velikost každého archivu můžete omezit pomocí vyčistění, ale celková velikost archivů uložených v úložišti je omezena pouze velikostí úložiště.
Microsoft Exchange Server ukládá data do jediného úložiště nazývaného úložiště informací (v aplikaci Exchange 2003/2007), úložiště Exchange (v aplikaci Exchange 2010) nebo spravované úložiště (v aplikaci Exchange 2013 nebo novější). Hlavními logickými součástmi úložiště informací jsou skupiny úložišť (pouze v aplikaci Exchange 2003/2007) a databáze Exchange.
Server zaměřený na optimalizaci využití různorodých prostředků nutných pro zabezpečení podnikových dat. Tohoto cíle je dosaženo uspořádáním spravovaných úložišť. Uzel úložišť umožňuje správcům následující:
Skupina počítačů trvale umístěná na serveru pro správu.
Vestavěné skupiny nelze odstranit, přesunout do jiné skupiny nebo manuálně upravit. Ve vestavěných skupinách nemohou nelze vytvořit uživatelské skupiny. Počítač lze z vestavěné skupiny odstranit pouze odstraněním počítače ze serveru pro správu.
Na Serveru pro správu Acronis Backup je počítač považován za virtuální, pokud jej lze zálohovat z virtualizačního hostitele bez nutnosti instalace agenta do počítače. Takový počítač se zobrazí v části Virtuální počítače. Pokud je agent nainstalován v hostujícím systému, počítač se zobrazí v části Počítače s agenty.
Odstranění záloh z archivu záloh nebo jejich přesunutí do jiného umístění, aby došlo k odstranění neaktuálních záloh nebo zabránění, aby archiv přesáhl požadovanou velikost.
Čištění spočívá vpoužití pravidel zachování na archiv. Pravidla zachování jsou nastavena v plánu zálohování, pomocí kterého se archiv vytváří. Čištění může a nemusí mít za následek odstranění nebo přesunutí záloh podle toho, zda jsou pravidla zachování porušena nebo ne.
Minimální systém Windows běžně používají výrobci hardwaru (OEM) a společnosti pro instalaci, testování, diagnostiku a opravy systému. Počítač může být spuštěn do WinPE prostřednictvím PXE, CD-ROM, USB flash disku nebo pevného disku. Doplněk Acronis pro WinPE umožňuje spouštět Agenta Acronis Backup v předinstalačním prostředí.
Záloha je výsledkem jedné operace zálohování. Ve skutečnosti se jedná o soubor nebo záznam na pásce, který obsahuje kopii zálohovaných dat z určité doby. Soubory záloh vytvořené aplikací Acronis Backup mají příponu TIB. Soubory TIB, které jsou výsledkem exportu nebo sloučení zálohy, se také nazývají zálohy.
Záloha obsahující kopii disku nebo svazku po sektorech v komprimované podobě. Ve většině případů jsou kopírovány pouze sektory, které obsahují data. Aplikace Acronis Backup nabízí možnost vytvořit přesný diskový obraz, tedy zkopírovat všechny sektory disku, a tím umožňuje tvorbu diskového obrazu nepodporovaných systémů souborů.
Záloha, která obsahuje databáze Exchange a informace aplikace Exchange ze služby Active Directory. Při provádění zálohy na úrovni databáze zálohuje aplikace Acronis Backup soubory databáze, soubory transakčních protokolů a další přidružené soubory na úrovni souborů ze snímku pořízeného službou Stínová kopie svazku (VSS). Ze služby Active Directory je převzata struktura serveru Exchange, clusteru, uživatelské účty a uživatelská nastavení.
Hlavním účelem tohoto typu zálohy je obnova aplikace Exchange v případě havárie. Také je možné obnovit schránky, složky, e-maily, kontakty, úlohy, poznámky a další položky přímo ze zálohy databáze.
Vytvoření plné zálohy úložiště informací Microsoft Exchange, skupiny úložišť nebo databáze bez ořezávání souborů transakčních protokolů. Pomocí této metody zálohování lze získat plnou zálohu bez přerušení souvislých plánů zálohování. Pokud je například databáze chráněna pomocí CDP, lze vytvořit zálohu typu jen kopie pro přesun na zcela jiné umístění, provádět testy nebo analýzu.
Záloha typu jen kopie a metoda rychlá plná záloha se navzájem vylučují. Při vytváření plánu zálohování lze vybrat pouze jednu z těchto metod.
Záloha transakčních protokolů ukládá soubory transakčních protokolů spolu se soubory kontrolních bodů.
Při první záloze aplikace Acronis Backup vytvoří běžnou plnou zálohu příslušného úložiště informací aplikace Exchange, skupiny úložišť nebo databáze. Poté se zálohují pouze soubory protokolů a kontrolních bodů. Soubory transakčních protokolů jsou po každém úspěšném zálohování zkráceny. Cyklické protokolování je nutné v aplikaci Exchange vypnout, jinak se zálohování nezdaří.
Ze záloh transakčních protokolů lze vrátit stav dat Exchange do libovolného bodu v čase. Nejprve budou data obnovena do stavu uloženého v plné záloze. Poté bude aplikován transakční protokol.
Záloha, která ukládá obsah poštovních schránek Exchange a veřejných složek. Aplikace Acronis Backup přistupuje k obsahu pomocí rozhraní MAPI (Messaging Application Programming Interface), proto zálohování více schránek může trvat delší dobu. Zálohování na úrovni schránek je vhodné, jestliže potřebujete často zálohovat malý počet schránek. Jinak zvažte použití zálohy na úrovni databáze.
Zaváděcí záchranná utilita, která obsahuje většinu funkcí Acronis Backup Agenta. Zaváděcí agent je založen na jádru Linuxu. Počítač lze zavést do zaváděcího agenta s využitím buď zaváděcího média nebo Acronis PXE Serveru. Operace mohou být konfigurovány buď lokálně přes GUI, nebo vzdáleně přes konzolu.
Proces odstranění souborů transakčních protokolů. Aplikace Exchange zkracuje soubory transakčních protokolů:
V obou případech aplikace Exchange odstraní pouze ty soubory, které jsou starší než kontrolní bod. To znamená, že transakce z těchto souborů byly již provedeny a zapsány do databáze.